Dáma na rozcestí - Poslední noc a konec?

9. 11. 2020 7:00:00
Vyprávění o putování Šumavou. O cestě do kopců a k sobě. O cestě s velkým batohem a malými botami...

Po setkání s kamarádkou a jejím manželem v Prášilech jsem mířila na Hůrku. Nechtěla jsem se vracet na hlavní červenou cestu, vzala jsem to po zelené. Kamarádka mě ještě kousek vyprovodila a tam, kde se cesta noří do lesa, jsme se rozdělily. Ve vzduchu bylo cítit změnu počasí, zvedal se vítr. Bylo jasné, že se žene bouřka. Staré stromy kolem cesty byly obrostlé mechem, v lese bylo šero. Nemám ráda sevřená tmavá údolí a ani tady mi nebylo úplně veselo. Uháněla jsem, abych už byla pryč. Jen dole v údolí, v místech zaniklé obce Fromberg se les rozestoupil. Nebe ukázalo těžké černé mraky.

Odbočila jsem po žluté značce a hnala se do kopce. Občas spadlo pár kapek, ale nestálo to ani za oblečení ponča. Spolu se soumrakem jsem doběhla na nocoviště na Hůrce. Už tam bylo pár lidí, většinou šli opačným směrem – z Rudy. Dali jsme se do řeči, byla jsem zkušený mazák a tak už jsem se nestyděla. Vítr byl hodně silný a mraky těsně nad námi. Rozhodla jsem se nocovat v přístřešku u hřbitova.

Udělala jsem si večeři, ustlala si na lavici a ještě jsem si v klidu prošla zbytky hřbitova a prohlédla kapličku. Zalezla jsem do spacáku. Okolo pomalu projelo auto. To mě moc nepotěšilo. Mrtvých se nebojím, problémy bývají s těmi živými. Z těžkých mraků začaly padat velké kapky. Vtom se do přístřešku přihnal kluk s holkou. Že mají taky jenom plachtu a tak je z nocoviště poslali ke mně do přístřešku. Byla jsem za tu společnost upřímně ráda. Začaly létat blesky, přihnala se průtrž mračen, stihli to tak akorát. Snažili jsme se usnout, ale nikomu z nás to moc nešlo. Znám i příjemnější místa na spaní.

K ránu jsem na chvíli zabrala a probudila se s vycházejícím sluncem. Čekala mě už jenom cesta na vlak do Rudy.

Do Železné Rudy jsme jezdívali s manželem a dětmi lyžovat. Roky jsem sledovala, jak se tam zastavil čas. V devadesátých letech žili z německých turistů. Pamatuji si, jak mě s dětmi číšník ignoroval, protože věděl, že z nás velká útrata nekouká.

O několik let později stál číšník ve dveřích stejné restaurace a marně vyhlížel hosty. Lyžařská infrastruktura připomínala muzeum, městečko plné vietnamských obchůdků, casin a prostitutek přestalo lákat domácí i zahraniční turisty. My se přesunuli za lyžováním přes hranice nejprve na Javor a pak dál, do Alp. Od té doby jsem tam nebyla.

Tentokrát jsem ale do Rudy musela a to dost rychle. Vlakové spoje k nám domů na sebe navazovaly a zase tak moc jich nejelo.

Vstala jsem brzy, zabalila, vynechala snídani, rozloučila se se spolunocležníky a uháněla po žluté. Odbočku k červené jsem pochopitelně přeběhla. Mívám to tak často, když uháním, když se kochám, nebo se zamyslím. Tady se mi sešlo všechno najednou. Ale moc jsem si nezašla. Kousek jsem se vrátila, došla na konec žluté a pak už jen uháněla po červené dál.

Sice se šlo většinou po asfaltu, ale cesta to byla krásná. Mám ráda výhledy, užívala jsem si to. Na chvíli jsem se zastavila na snídani a uháněla dál. Nohy v pohorkách na asfaltu trpěly. Ale v pozdním dopoledni jsem byla na Debrníku a o chvíli později už jsem mířila k nádraží Alžbětín. Ještě jsem po cestě oprášila němčinu, když jsem se ptala pána na cestu. Česky ani anglicky nerozuměl, tak jsem vytáhla zaprášená německá slovíčka a překvapivě jsme se v pohodě domluvili.

Na nádraží v pokladně sice česky rozuměli, ale nebrali karty. Ani na vytištění všech tří spojů jsme se moc nemohli domluvit. A to jsme mluvili jedním jazykem! Naštěstí mi hotovost vyšla tak akorát na jízdenku a vytisknutí spojů jsem z nich nakonec vyloudila. Tak tady se čas také zastavil. A to bylo na nádraží spousta německých turistů! Rozhodně nehrozilo, že by vlaky jezdily prázdné.

Domů jsem dorazila překvapivě hladce, spoje navazovaly, žádné zpoždění nebylo.

Vezla jsem s sebou zpět veliký batoh, do kterého jsem si naložila spoustu zbytečných obav. Na konci už byl o dost lehčí.

Manžel byl dílem dotčen, že jsem po třiceti letech jela na delší dobu bez něj a dílem rád, že jsem se v pořádku vrátila.

Já jsem věděla, že se všechno stalo právě tak, jak mělo. Není důležité, proč jsem šla na svou pouť. Každý to má ostatně jinak. Někdo hledá sám sebe, někdo před něčím utíká, někdo chce být sám sebou, někdo směřuje k duchovním cílům, někdo chce dobít baterky, podívat se, co je za kopcem, podat sportovní výkon, dokázat si něco.

A nebo prostě jenom jít....

To by mohl být konec.

Ale ve skutečnosti to byl jenom začátek.

Autor: Blanka Veltrubská | pondělí 9.11.2020 7:00 | karma článku: 13.85 | přečteno: 305x

Další články blogera

Blanka Veltrubská

Historická vsuvka – temná doba v temném kraji

Mučení, upálení, stětí, věznění bez soudů v kraji hlubokých lesů a čisté vody. Jako by každý režim v temných dobách naší historie zametal pod koberec lesů to, co se mu nehodilo. I takový může být pohled na Jesenicko.

21.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.01 | Přečteno: 352 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – kdy jindy, když ne teď?!

Před usnutím se mi honily hlavou útržky z celého dne. Byl to parádní den, ale dobře se mi nespalo. Házela jsem s sebou v hamace jako ryba v síti. Svoji spolunocležnici jsem určitě budila.

15.1.2024 v 7:26 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 385 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – jak se vaří dobrá nálada

Bylo studené podzimní ráno, slunce neochotně poslalo první paprsky na zem. Po nočním společníkovi nezbyly v trávě stopy, překryla je rosa.

8.1.2024 v 7:41 | Karma článku: 15.17 | Přečteno: 403 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – a prdí taky jeleni?

Hulákání jelenů k ránu ustalo, přesto jsem vstávala ještě za tmy. Podzimní dny se krátily, nebyl čas dlouho spát. Polský chlapík si přispat mohl, já ale měla před sebou delší cestu.

1.1.2024 v 7:44 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 396 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Pantlíková

Můj nešťastný pátek v UNI Hobby

Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...

29.3.2024 v 15:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Jana Melišová

Keď človek páchá zlo, kde je Boh?

Má človek slobodnú vôľu? Môžeme sa nezávisle rozhodovať a ovplyvňovať smerovanie nášho života? Mám za sebou desať rokov práce kaplána vo väzení. Takže trochu viem, čo to robí alebo nerobí s človekom, keď sa dopustí veľkého zla.

29.3.2024 v 11:54 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 210 | Diskuse

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 192 |
Počet článků 112 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 360

Jsem dáma v nejlepším věku. Mám slušné vzdělání a zajištěné postavení. Zblázním se jen párkrát do roka. Třeba tak, že vyrazím na toulky - nejenom Šumavou.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...