Dáma na rozcestí – a kde jeleni dávají dobrý den

1. 11. 2021 8:00:10
Krásné letní ráno. Slunce nakouklo pod přístřešek. Měla bych vstávat. Ach jo... Včera jsem to vážně přehnala. Bolel mě celý člověk. V mém věku, taková blbost... Už bych mohla mít rozum...

Vyhrabala jsem se ze spacáku a hamaky. Bylo chvíli po páté ráno a už začínalo být teplo. Nemělo smysl se zdržovat, musím jít, dokud nebude takové vedro. Čeká mě už jen asi třicet kilometrů, žádné dramatické kopce, to se dá jít.

Na snídani a ranní hygienu padla poslední voda. Podle mapy by o kus dál měla být studánka. Pokud by to nevyšlo, budu muset přefiltrovat vodu z potoka v údolí. No nic, tak jdeme...

Nohám se nechtělo. Batoh byl také nějak těžší, než včera. Vazy v pravém kotníku podezřele vrzaly. Nové boty ověřené značky jsem sice doma užívala na běhání , ale bez návleků. Včera jsem měla návleky celý den. Boty výrobce inovoval do užšího tvaru. Návleky přitáhly už tak dost úzkou botu ještě víc ke kotníku a vazům se včerejší celodenní tlak přestal líbit. Sundala jsem návleky, povolila botu a snažila se nohu odlehčovat. Tak jdem...

Studánka byla tam, kde měla být. Co studánka! Malý zázrak! Zurčící křišťálově čistá voda! Nemusela jsem ji ani filtrovat. Den byl hned krásnější.

Čekala mě cesta až k té snad nejvzdálenější, nejopuštěnější a nejtemnější ze všech vysídlených obcí: Frantoly.

Obec Frantoly je trochu záludná. Na Šumavě jsou dvoje. Jedny malé a kouzelné na Prachaticku. Druhé ještě menší, spadající pod Loučovice. Jsou opuštěné a tmavé, téměř na samé hranici v jižním výběžku Šumavy. Není nijak obtížné se tam dostat. Jen je to tak daleko, že pro to málokdo najde důvod. Podobných obcí je nejenom na Šumavě hodně. Tady ale nikdo boží muka neobnovil. Není pro koho. Není kdo by se u nich zastavil, kdo by se o ně staral. Tady je to všude daleko.

Cestu lemovala zídka z pečlivě otesaných, velikých kamenů. Musela to být nesmírně těžká práce, kterou před staletím někdo udělal hodně pečlivě. To nebyly jen nějaké kamenné snosy z políček. Tohle byla poctivá kamenická práce, která přečkala věky. Jen vzácně nad ní zvítězily kořeny stromů a rozvalily ji. Mohutné kameny drží svah, kde bývaly pastviny.

Dnes jsou zarostlé zplanělými třešněmi. Keře lískových ořechů nad cestou udělaly hustou pralesní klenbu. Rozvalinami po domech teče potok. V horkém letním dni tady panovalo vlhko a pralesní šero.

Jak se tady asi lidem žilo? To je možná i ten důvod, proč mě zvědavost žene na místa lidmi opuštěná. Frantoly (Freuenthal) spadající pod Loučovice vznikly už v 16. Stolení. Ve dvacátých letech 19. století měly jen 89 obyvatel ve 14ti domech. Pro srovnání v té době měla stejnojmenná obec na Prachaticku více než 400 obyvatel v 70ti domech (viz www: zanikleobce.cz a historie obce Loučovice).

Život tady na samé hranici musel být hodně těžký. Do Rakouska blíž než do Čech. Hluboké lesy. Pastviny těžce získané a udržované. Tady žádný plavební kanál neulehčoval dopravu dřeva k zákazníkům.

Dlouho tady nikdo nešel. Voda podmáčela cestu. Noha zajela po kotník do bláta. Návleky jsem si ráno nebrala, bota byla plná vody a bláta. Přírodní obklad kotníku.

Kotník mě moc nebolel, hnala mě zvědavost. Odbočila jsem směrem ke hranicím. Cesta byla už zase asfaltová, šlo se rychle. Chtěla jsem se podívat jen kousek k hranicím a pak zpět. Byla to čistá radost jít údolím podél potoka, okolo lesy. Po pravé ruce jsem uviděla pohyb. Loukou se mihl jelen. Zmizel v křoví u potoka. Hluku nadělal jako stádo krav. Byl obrovský. Chvíli jsem tam ještě stála, nechtěla jsem ho plašit. Zůstal schovaný. Otočila jsem se a vydala se na zpáteční cestu. Jeleni tady dávají dobrý den, tak ať mají klid.

Opustila jsem hluboké lesy i s jelenem a směřovala do vnitrozemí.

Autor: Blanka Veltrubská | pondělí 1.11.2021 8:00 | karma článku: 13.67 | přečteno: 249x

Další články blogera

Blanka Veltrubská

Historická vsuvka – temná doba v temném kraji

Mučení, upálení, stětí, věznění bez soudů v kraji hlubokých lesů a čisté vody. Jako by každý režim v temných dobách naší historie zametal pod koberec lesů to, co se mu nehodilo. I takový může být pohled na Jesenicko.

21.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.01 | Přečteno: 352 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – kdy jindy, když ne teď?!

Před usnutím se mi honily hlavou útržky z celého dne. Byl to parádní den, ale dobře se mi nespalo. Házela jsem s sebou v hamace jako ryba v síti. Svoji spolunocležnici jsem určitě budila.

15.1.2024 v 7:26 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 385 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – jak se vaří dobrá nálada

Bylo studené podzimní ráno, slunce neochotně poslalo první paprsky na zem. Po nočním společníkovi nezbyly v trávě stopy, překryla je rosa.

8.1.2024 v 7:41 | Karma článku: 15.17 | Přečteno: 403 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – a prdí taky jeleni?

Hulákání jelenů k ránu ustalo, přesto jsem vstávala ještě za tmy. Podzimní dny se krátily, nebyl čas dlouho spát. Polský chlapík si přispat mohl, já ale měla před sebou delší cestu.

1.1.2024 v 7:44 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 396 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jana Melišová

Keď človek páchá zlo, kde je Boh?

Má človek slobodnú vôľu? Môžeme sa nezávisle rozhodovať a ovplyvňovať smerovanie nášho života? Mám za sebou desať rokov práce kaplána vo väzení. Takže trochu viem, čo to robí alebo nerobí s človekom, keď sa dopustí veľkého zla.

29.3.2024 v 11:54 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 175 | Diskuse

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 21.52 | Přečteno: 381 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 30.53 | Přečteno: 531 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 189 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.38 | Přečteno: 9289 | Diskuse
Počet článků 112 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 360

Jsem dáma v nejlepším věku. Mám slušné vzdělání a zajištěné postavení. Zblázním se jen párkrát do roka. Třeba tak, že vyrazím na toulky - nejenom Šumavou.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...