Dáma na rozcestí – a cesta na Soutok

21. 11. 2022 7:45:59
Soutok Moravy a Dyje, území kdysi porostlé hustým lužním lesem, úrodný trojúhelník lidmi osídlený od pravěku.

Špička trojúhelníku je častým cílem cyklistů. Na soutoku obou řek si udělají krátkou zastávku a pak frčí dál. Trojúhelník je protkaný asfaltovými a zpevněnými cestami, pro cyklisty ideální. Podobně jako na Novohradsku i tady sloužily asfaltové silnice pro lesníky i pohraniční stráž. Obě území byla po dobu Železné opony přístupná jen na povolení.

Pěšky sem chodí málokdo. Znamená to ujít něco přes třicet kilometrů. Je to ale příležitost vidět věci, které na kole neuvidíte.

Z Lanžhota jsem vyšla brzy ráno, svítalo, chystal se další horký letní den. Před týdnem se územím přehnalo tornádo, před dvěma dny bouřka. Na většině území byl zakázán vstup do lesů, musela jsem vynechat boční cesty. Vzala jsem to tedy nejkratší cestou k hájence Dúbravka. Po cestě bylo na co koukat. Smíšené lesy, porosty dubu letního, tůně a říční ramena. Krajina podobná té na Třeboňsku.

U hájenky mě za plotem pozdravili dva pruhovaní kamarádi.

Odbočila jsem na cestu vedoucí k Ruským domkům. Začalo přibývat popadaných stromů. V křoví se mihlo daňče. Šla jsem podél strouhy plné vody, když se pár metrů ode mne vynořila bachyně s mladými. Byli mnohem menší, než ty od hájovny. A nebyli za plotem. Dělila nás jen strouha. Bachyně si mne prohlédla, zafuněla....a odklusala do hustého lesa, následována potomky v pruhovaných pyžamkách.

Na zvýšení adrenalinu to stačilo, k Ruským domkům jsem došla rychle. Dnes se tam pálí dřevěné uhlí. V minulosti sloužily jako vojenská rota pohraničníkům a v ještě dávnější minulosti (od roku 1873) v těch místech stály skutečné ruské domky, které nechal hrabě Lichtenstein převézt ze světové výstavy ve Vídni. Tam je dovezl car Mikuláš. Větší dům byl po válce zbourán, menší slouží jako hájenka Dúbravka dodnes.

Popadaných stromů přibývalo, nezbývalo než se držet hlavních cest. Nejkratší cesta byla po bývalé signálce, souběžné s tokem Dyje. Tam mě pozdravil dudek. Naposledy jsem ho viděla před roky na Třeboňsku. Po obloze kroužil luňák, v louce se procházeli čápi. Ornitologický ráj.

Louky přešly v hustý lužní les, po povalovém chodníku jsem došla k historickému hraničnímu kameni. Byl osazen za vlády Marie-Terezie a nese na stěně nápisy GRANITZ CORRECTIO MARTHER REGNANTE (Oprava hranice za panování Marie Terezie), pak zkratku M. M. M. což značí MILLIARIUM MARCHIONATUS MORAVIAE (Hraničník Markrabství moravského) a letopočet 1755.

Soutok Moravy a Dyje je současně trojmezím (setkává se zde hranice České republiky-Rakouské republiky-Slovenské republiky) a současně nejnižším místem Moravy. Na slovenském břehu se dala zahlédnou další ze soch s nezaměnitelným rukopisem Lubo Kristka.

Soutok je častým cílem cyklistů, turistů v sezoně tady bývá hodně. Já měla ale to štěstí, že jsem dorazila v pozdním dopoledni, byl všední den a nikde nikdo. A ještě lepší bylo, že tady po turistech nebyly ani odpadky.

Cesta zpět – lužním lesem.

Vracet jsem se musela stejnou cestou – lužním lesem, pak otevřenou krajinou po signálce na Košárských loukách. Na břehu Dyje se nedal přehlédnout vysoký dřevěný kříž. Vysvětlení k němu bylo o pár metrů dál na informační tabuli: „ Smrt na hranici. Dva otcové uneseni nebo utopeni? Stopy naznačují vraždu na české hranici. Velký článek na první stránce rakouských novin Bild - Telegraf z 9.října roku 1956 popisuje, jak na zmizelé muže už od 3. srpna, tedy dva měsíce, čekají manželky a tři děti. Vše utajit! Československé úřady neodpovídaly na dotazy rakouských příbuzných ani na oficiální rakouskou nótu. Po deseti letech byli oba zmizelí muži prohlášeni za mrtvé. Zastřeleni. Dokumenty překvapivě nalezené v Česku ukazují, jako oba rybáři skončili – zastřelili je českoslovenští pohraničníci při rybaření v hraniční řece Dyji. Na rozkaz z nejvyšších míst byl incident přísně utajen a muži tajně pochováni. Hrob nalezen po třiapadesáti letech. Na základě téměř detektivního pátrání bylo v roce 2009 nalezeno místo, kde byli oba muži pochováni. Uložili je do společného hrobu na městském hřbitově v Břeclavi.

I to je naše historie....

Odbočila jsem z bývalé signálky na protipovodňový val. Rovný jako stůl, vyvýšený nad krajinu. Minula jsem jedno z míst, kde se těží ropa. Takové malé ropné políčko. Spíš záhumenek. Malý, ale náš. Ztrátové to patrně nebude.

Z protipovodňové hráze jsem měla dobrý výhled. Za plotem obory důstojně kráčely dvě bachyně s houfem mladých. O kus dál se páslo stádo daňků a přímo vedle mne se vynořilo mladé daňče. Tolik daňků najednou jsem viděla naposledy na zámku Blatná. Připadala jsem si jako na safari. Zvěř byla zjevně na lidi zvyklá. V lesních průsecích i na okraji valu stály kazatelny. Tady musí být lovy mimořádné.

Po cestě po hrázi jsem měla čas přemýšlet. Zásahy v krajině, které byly udělány v meziválečném období a především pak od sedmdesátých letech minulého století, aby se zabránilo přirozenému rozlivu povodňových vod, jsou nepřehlédnutelné. V důsledku opatření v povodí Moravy došlo údajně k poklesu hranice vody až o 1,5 m. Bez pravidelného zavodňování začaly staleté stromy hynout. Některé v důsledku nedostatku vody, jiné oslabením a houbovými chorobami. V posledním dvacetiletí je budován systém zavodňovacích objektů, které umožňují řízené zaplavování území. Pro mnohé stromy už je ale pozdě.

Byla jsem ráda, že jsem si o celém území mohla udělat obrázek. Přečteného k tomu mám dost – od historie území, zkušenostech starých lesníků až po vyjádření ochranářů a samosprávy. Řekla bych, že už tuším, proč se tady ochrana území zadrhla. Jsem ráda, že jsem si mohla udělat svůj – nekorektní a neobjektivní – názor.

Autor: Blanka Veltrubská | pondělí 21.11.2022 7:45 | karma článku: 15.25 | přečteno: 328x

Další články blogera

Blanka Veltrubská

Historická vsuvka – temná doba v temném kraji

Mučení, upálení, stětí, věznění bez soudů v kraji hlubokých lesů a čisté vody. Jako by každý režim v temných dobách naší historie zametal pod koberec lesů to, co se mu nehodilo. I takový může být pohled na Jesenicko.

21.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.01 | Přečteno: 352 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – kdy jindy, když ne teď?!

Před usnutím se mi honily hlavou útržky z celého dne. Byl to parádní den, ale dobře se mi nespalo. Házela jsem s sebou v hamace jako ryba v síti. Svoji spolunocležnici jsem určitě budila.

15.1.2024 v 7:26 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 385 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – jak se vaří dobrá nálada

Bylo studené podzimní ráno, slunce neochotně poslalo první paprsky na zem. Po nočním společníkovi nezbyly v trávě stopy, překryla je rosa.

8.1.2024 v 7:41 | Karma článku: 15.17 | Přečteno: 403 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Dáma na rozcestí – a prdí taky jeleni?

Hulákání jelenů k ránu ustalo, přesto jsem vstávala ještě za tmy. Podzimní dny se krátily, nebyl čas dlouho spát. Polský chlapík si přispat mohl, já ale měla před sebou delší cestu.

1.1.2024 v 7:44 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 396 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 27.70 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 184 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.24 | Přečteno: 9250 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 428 | Diskuse
Počet článků 112 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 360

Jsem dáma v nejlepším věku. Mám slušné vzdělání a zajištěné postavení. Zblázním se jen párkrát do roka. Třeba tak, že vyrazím na toulky - nejenom Šumavou.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...